S tím, jak si církev připomíná svátek andělů strážných, pojďme si připomenout tu prostou uklidňující modlitbu, kterou jsme se naučili v dětském věku:

„Andělíčku, můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku, opatruj ji ve dne v noci od škody a od zlé moci.

Andělíčku, strážce můj, tělo, duši opatruj.“

Slovo „anděl“ pochází z řeckého slova angelos, které znamená „posel“. Andělé jsou duchovní bytosti stvořené Bohem, jejich existence je článkem naší katolické víry. Katechismus katolické církve (328) uvádí: „Exis- tence duchovních netělesných bytostí, které Písmo svaté nazývá anděly, je pravdou víry.“

Bible je plná andělských zjevení, zvláště ve významných okamžicích dějin spásy; jednají jako Boží poslové. Anděl zvěstuje Panně Marii, že počne a porodí syna a dá mu jméno Ježíš (Lk 1,26-38). Anděl poradí Josefovi, aby přijal Marii za svou ženu (Mt 1,18-25). Anděl zvěstuje Ježíšovo narození pastýřům (Lk 2, 1-20). Když Marie Magdalena a druhá Marie jdou k Ježíšovu hrobu, potkají anděla, který oznamuje, že Ježíš vstal z mrtvých.

Ježíš sám hovořil o milující péči, kterou andělé nabízejí každému z nás:

„Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského otce.“ (Mt 18,10). Opravdu, náš osobní anděl strážný stojí neustále při nás, projevuje nám Boží péči a milující přítomnost a vede nás po cestě k věčnému životu.

Papež František mluví o andělech strážných a radí nám, abychom jim naslouchali s pokorou a úctou. Náš osobní anděl nás jako Boží misionář stále doprovází, ochraňuje nás a dává nám rady jako důvěrný přítel. Buďme opravdu vděčni za krásný projev Boží lásky – anděly, zvláště za našeho osobního anděla strážného!