V dnešním evangeliu uslyšíme Ježíšovo podobenství o farizeovi a výběrčím daní; oba vešli do chrámu, aby se modlili. Farizeové patřili k Židům, kteří přísně dodržovali zákon; často byli pokrytečtí a kritičtí k ostatním. Výběrčí byli Židé, kteří sloužili římským vládcům vybíráním daní, a často se přitom obohatili. Byli veřejně považováni za hříšníky a zacházelo se s nimi s opovržením.

Připomeňme si, že Ježíš vyprávěl toto podobenství těm, „kteří se vychloubali svou bezúhonností a opovrhovali všemi ostatními.“ Ježíš dává do kontrastu jednání obou mužů. Modlitba farizeje byla pokusem vyprávět Bohu o své bezúhonnosti, nadmuta pýchou a egoismem. Výběrčí daní se modlil: „Bože, odpusť mně hříšnému.“ Uvědomoval si svou vinu a hříšnost, prosil Boha o odpuštění. Ježíš na závěr tohoto podobenství říká: „každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, ale ten, kdo se ponižuje, bude povýšen.“

Papež František nám poskytuje pohled na lidskou pokoru. „Jestliže Bůh upřednostňuje pokoru, není to proto, aby nás ponižoval. Pokora je nezbytný předpoklad k tomu, aby nás pozdvihl k sobě, abychom zakusili milosrdenství, které má naplnit naši prázdnotu. Modlitba nadutce nedosáhne k Božímu srdci, ale pokora bídníka Jeho srdce otevírá. Bůh má zvláštní zálibu v pokorných a při setkání s pokorným srdcem se to Jeho plně otevírá“ (6-1-6). „U Marie vidíme, že pokora není ctnost slabých, ale silných, kteří nemusejí s jinými zacházet zle, aby se cítili důležití“ (8-13-17).

Hlasatelé evangelia opravdu potřebují zaujmout postoj pokorných služebníků. Pokora je jasným znamením opravdovosti misionářů. Pokora přitahuje, pokora evangelizuje. Jak uvedl papež František ve své homilii na počátku svého pontifikátu (3-19-13): „Nedovolme, abychom někdy zapomněli, že skutečnou moc má služba!“