V evangeliu pro dnešní den Ježíš hovoří o „čtení znamení“, vysvětluje životní události pro rozpoznání Boží vůle. Abychom dokázali co nejlépe odpovědět na Boží volání k misiím, musíme si bystře všímat a chápat různé výzvy a požadavky na evangelizaci v moderním světě. V Evangelii Gaudium (Radost evangelia) papež František vyzývá všechny křesťany, aby si uchovali „stále bdělou schopnost zkoumat znamení doby“ (51). Hlasatelé evangelia musí pozorně „naslouchat Duchu svatému, který nám pomáhá rozpoznávat znamení doby“ (14).

Pro Františka úkol podrobně zkoumat soudobou realitu ve světle křesťanské víry znamená „závažnou zodpovědnost“ (51). Navrhuje vycházet z „evangelního rozlišování,“ což je „pohled učedníka misionáře, který čerpá ze světla a síly Ducha svatého“ (50).  Křesťanská víra vyžaduje „rozpoznávat a interpretovat podněty dobrého a zlého ducha“ a rozhodně zvolit ty od dobrého ducha, a odmítnout ty, které jsou od zlého“ (51).

Sv. Jan XXIII., který svolal II. vatikánský koncil, zpopularizoval výraz „znamení doby.“ Zde nacházíme počátek hlavního směřování teologické metodologie: spojení evangelia a lidstva „se všemi jeho dramaty a námahami, s jeho tužbami a nadějemi, s jeho hodnotami i slabostmi“ (183). Papež František cituje slova papeže Pavla VI: „Víme, že evangelizace by nebyla úplná, kdyby nebrala v úvahu i vzájemný těsný vztah mezi evangeliem a konkrétním osobním i společenským životem člověka“ (181).

Tato metoda „znamení doby“ se vyskytuje v některých koncilních dokumentech; nejznámější je úryvek z Gaudium et Spes: Církev má neustálou povinnost zkoumat znamení doby a interpretovat je ve světle evangelia“ (4). Tento klíčový příkaz zůstává trvalým úkolem misijní evangelizace.