Peníze jsou užitečné – dokonce nezbytné – pro mnohá dobrá díla, pro šíření podpory, pro posilování misijního úsilí, ale jestliže v životě stojí na prvním místě, ničí nás i naše vztahy. Toto je poučení, které papež František vyvozuje ze svých úvah o evangeliu pro dnešní den – podobenství o bohatém mladíkovi s velkým majetkem, který si chtěl ponechat vše jenom pro sebe.

V tomto podobenství nás Ježíš učí o „našem vztahu k bohatství a k penězům.“ Samozřejmě bychom neměli peníze démonizovat; mohou přinést „mnoho užitku pro rozvoj lidstva.“ Ale je nesprávné používat je zvráceně. Papež František potvrzuje Ježíšovo varování: „Střežte se veškeré chtivosti.“ Pokušení „chtít stále víc“ vede k modlářství. Odvádí nás od Božího království a misií.

Papež František se ve svých úvahách připojuje ke slovům sv. Pavla, který řekl: „Ježíš Kristus, sám bohatý, se stal chudým, abychom byli bohatí.“ Toto je „Boží cesta“, cesta „lidskosti, kdy se stáváme maličkými, abychom mohli sloužit.“ Protože nezřízené připoutání k majetku nás odvádí od Boha, papež dodává, že Ježíš používá „silná drsná slova proti připoutání k penězům. „Nemůžete sloužit dvěma pánům: buďto budete sloužit Bohu nebo penězům.“ Ježíš na nás naléhá, abychom se nebáli, Pán ví, co potřebujeme.“ Nebo znovu nám říká: „důvěřujte Otci, který odívá do květů polní lilie a živí nebeské ptactvo.“

František vysvětluje, že když se ten mladík divil, co má udělat se svým velkým majetkem, mohl říci: „Dám ho někomu jinému, abych mu pomohl.“ Papež nás žádá, abychom měli na paměti, že vše, co máme, máme od Pána, abychom pomáhali rozvíjet svět, šířit lidskost, pomáhat jiným.“ Zde je pravý smysl života: sloužit druhým!