Církev si dnes připomíná šest francouzských jezuitských kněží a dva laické bratry, kteří se stali známými jako „mučedníci Severní Ameriky.“ Tento svátek nám připomíná, že růst ve víře ve většině částí světa začal hrdinným svědectvím života prvních misionářů, dokonce i za cenu obětování vlastního života. Těchto osm misionářů, kteří přišli do Severní Ameriky hlásat o Bohu Irokézům a Huronům, bylo umučeno v letech 1642–1649 na dnešním území New Yorku a Kanady.

Tito hluboce věřící poslové evangelia nebyli domorodými Američany všeobecně vítáni. Nepohlíželi na ně jako na Boží muže, ale jako na francouzské kolonizátory, kteří je často podváděli a napadali jejich vzácná lovecká území. Misionáři začali nejprve pracovat mezi Hurony. Snažili se jim pomáhat, léčili nemocné, učili je novým farmářským dovednostem, a tím se jim dostalo alespoň částečného přijetí. Mohli tak začít učit lidi huronského kmene o Bohu. Otec de Brebeuf dokonce napsal jednoduchý katechismus v místním jazyce, aby se mohly učit i děti. Klíčovým problémem bylo nepřátelství mezi Irokézy a Hurony. Protože misionáři pomáhali Huronům, Irokézové je považovali za své nepřátele.

Po osm let byli tito stateční misionáři krutě mučeni. Z jejich dopisů a deníků známe mnoho podrobností o jejich zážitcích z misií mezi domorodými Američany. 29. června 1930 byli svatořečeni papežem Piem XI. Určitě by hluboce rozjímali o evangeliu na dnešní den, že je Duch svatý bude doprovázet v jejich náročném misijním úsilí. Uznáváme, že jsme skutečně ecclesia martyrum, církev mučedníků a svědků jak v minulosti, tak i přítomnosti. Děkujme Bohu za všechny, kdo statečně, dokonce až hrdinsky, svědčí o své víře.