Apoštol Pavel je nepochybně největším misionářem všech dob; jeho misijní povolání jasně zachycuje dnešní první čtení. Představuje deset „misijních zásad“, které byly platné pro Pavla z Tarsu a platí i dnes pro všechny Pavly moderní doby.

  1. Hluboké uvědomění si povolání. Pro Pavla a všechny misionáře mají misie původ v Božím volání.
  2. Radikální oddanost Kristu. Pavlova zkušenost konverze na cestě do Damašku byla jen začátkem jeho celoživotního vztahu; misie předpokládá život plně soustředěný na Krista.
  3. Dobrovolné přijetí utrpení. Apoštol Pavel hlásal evangelium svým příkladným životem. Zranitelnost a přijetí kříže činí misii autentickou.
  4. Pronikavé misijní metody. Pavel používal k dosažení svého cíle různé metody. Misie vyžadují tvůrčí, neustále nové přístupy k evangelizaci.
  5. Naléhavé Boží prohlášení. Pavel ohlašuje zprávu od Boha, která má hluboký vliv na celé lidstvo. Misie v současném světě neztratily nic ze své naléhavosti.
  6. Hluboká láska k církvi. Pro Pavla církev znamená v první řadě místní komunitu pokřtěných následovníků Ježíše Krista. Misie a láska k lidem, které utvářejí církev, jdou spolu ruku v ruce.
  7. Úzká spolupráce se spolupracovníky. Pavel, ač silný jednotlivec, byl týmový pracovník na poli evangelizace. Celá apoštolská služba společným úsilím získává vyšší hodnotu.
  8. Oddanost proměně společnosti. Pavlovo kázání o osvobození obsahuje silný zájem o chudé a trpící. Evangelijní zpráva o lidské důstojnosti vede k proměně společnosti.
  9. Účinný příkladný život. Pavel vždy dbal na to, aby vedl opravdový život. Svědectví křesťanského života je prvním a často nejúčinnějším hlásáním evangelia.
  10. Naprosté spoléhání na Boží Prozřetelnost. Pavel se ptá: „Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?“ (Řím 8,31). Misie vždy zůstává „Božím projektem.“ Pastoři, misionáři, katecheti, duchovní, laici, všichni služebníci církve napodobují Pavla, radostného hlasatele evantelia!