V říjnu, lidově známém jako „misijní měsíc“, slavíme svátek Panny Marie Růžencové. Každý z dvaceti růžencových desátků je věnován rozjímání o životě Ježíše nebo Panny Marie. Slovo tajemství zde odkazuje na pravdu naší víry, ne na něco nepochopitelného. Když se katolíci modlí růženec, mají rozjímat o všech dvaceti pravdách víry uvedených v Bibli nebo nauce církve. Tato „tajemství“ jsou seskupena do čtyř kategorií: Radostný, Bolestný, Slavný a Světla. Pro mnoho katolíků je růženec pravou kontemplativní modlitbou, zdrojem hlubokého rozjímání.

V únoru roku 1951 vyslovil arcibiskup Fulton J. Sheen v rozhlasovém pořadu The Catholic Hour jedinečný pohled na růženec. Řekl: „Musíme se modlit, ale ne za nás samotné, nýbrž za svět. Proto jsem navrhl Celosvětový misijní růženec. Každý z pěti desátků má jinou barvu, která představuje určitý světadíl.“ Taková modlitba růžence má napomoci papeži a celé církvi plnit misijní příkaz.

Navržené Sheenovo schéma (ať už růženec obsahuje barevné korálky nebo ne) vypadá takto: první zelená označuje lesy a pastviny v Africe; druhá modrá oceány obklopující ostrovy v Tichém oceánu; třetí bílá Evropu, sídlo Svatého otce, pastýře církve; čtvrtá červená připomíná oheň víry, který misionáři přinesli do Ameriky a pátá žlutá představuje ranní světlo Východu a Asie. Tento přístup se soustřeďuje na „misijní úmysl“ každého desátku; snadno se doplňuje k běžnému způsobu modlitby růžence. Připomeňme, že sv. Jan Pavel II. povzbuzoval všechny zintenzivnit modlitbu růžence „pro získání milostí od Boha, které církev a lidstvo zvláště potřebují.“